Popis produktu

Nový Orient 1/2025 (ročník 77) Odborný čtvrtletník Orientálního ústavu AV ČR věnovaný kultuře, dějinám a současnosti zemí Asie a Afriky. z obsahu: Z VĚZENÍ DO ČELA VLÁDY Nový malajsijský premiér chce sjednotit polarizovanou zemi T O M Á Š P E T R Ů Článek se věnuje průběhu a výsledkům 15. parlamentních voleb v Malajsii z listopadu 2022, které otevřely cestu k politickému návratu reformního lídra Anwara Ibrahima. Spolu s koalicí Pakatan Harapan (Koalice naděje) stanul v čele vlády jako desátý premiér. Text sleduje jeho snahy o modernizaci země a překlenutí hlubokých etnických a náboženských rozporů, jež dlouhodobě rozdělují malajsijskou společnost. Přestože se mu podařilo iniciovat některé změny, čelí sílícímu tlaku ze strany pravicových nacionalistů, islamistických proudů i konzervativních skupin uvnitř malajské většiny. Anwarova vize otevřené a tolerantní společnosti tak zatím zůstává ideálem, ke kterému je cesta stále nejistá a plná překážek. Migrační brokeři, pracovní mobilita a otroctví v Indickém oceánu od kolonialismu po současnost Z B Y N Ě K M U C H A Migrační brokeři představují pojítko mezi počátky, vývojem a současnou podobu mezinárodní pracovní migrace. Přestože jsou neoddělitelní od komunit migrantů a hrají stěžejní roli v náboru zahraničních pracovníků, nejméně od 19. století je na ně nahlíženo negativně jako na vykořisťovatele. Tento článek se proto soustřeďuje na pochopení vzájemných vztahů mezi migranty a brokery a ukazuje, že jsou mnohdy založené na důvěře a příbuzenství. Na příkladech zasazených do kontextu koloniální Indie a současného Bangladéše zároveň poukazuje na historickou provázanost různých forem otroctví a pracovní migrace. Jedním z klíčových aspektů této provázanosti je financování migrace skrze zadlužování migrantů, které se stalo světovým trendem vytvářejícím vykořisťování a závislost zahraničních pracovníků na zaměstnavatelích a přijímacích státech. První doložený monumentální chrám z doby železné IIA v Judsku F I L I P Č A P E K A D A V I D R A F A E L M O U L I S Tento článek představuje nejnovější výsledky archeologického výzkumu monumentálního chrámu z doby železné v Tel Moce nedaleko Jeruzaléma z let 2019-2023. O nálezu chrámu se vědělo od roku 2012, ale z důvodu výstavby dálničního mostu nad lokalitou bylo možné pokračovat na odkrývání chrámu a přilehlých administrativních a hospodářských budov až od roku 2019. Archeologům se navzdory vlivům eroze a pozdějším lidským aktivitám v místě podařilo objevit část západní (zadní zeď) chrámu, čímž je možné změřit jeho celkovou délku a lépe rekonstruovat architektonický plán budovy. Na východní straně nádvoří byla objevena část vstupní brány a jižně od ní několik budov z různých fází doby železné II. Doprovodné kultické nálezy (sošky, keramické nádoby) jsou prvkem, který pomáhá porozumět praktickému fungování kultu na okraji Jeruzaléma v době, kdy o několik kilometrů východně stával snad "konkurenční" Šalomounův chrám. Typické a atypické v hinduistické chrámové architektuře A L E Š K R E J Č Í Článek je věnován historickému vývoji hinduistické chrámové architektury, především v raném a vrcholném středověku. Zabývá se ideovým i formálním konstituováním hinduistického chrámu v době předguptovské a guptovské, jakož i regionálním vývojem v době poguptovské. Text se zaměřuje jak na hlavní vývojové linie slohu nágarského a drávidského, tak na jejich regionální varianty. Poté je diskutován a odmítnut pojem vésarského stylu jako třetího hlavního slohu. V poslední části práce je upozorněno na atypické chrámové stavby, které tvarově vybočují z hlavních směrů indické chrámové tradice. Od "staré Slávů matky" ke kolébce Indoslavů Indie v díle Jána Kollára J I Ř Í H U B Á Č E K Studie se pokouší mapovat genezi a vývoj názorů Jána Kollára (1793-1852) ns původ Slovanů zindické pravlasti především na základě pramenné analýzy. Hlavním cílem je představit metody a postupy, jež