Popis produktu

AERO 121 Eurofighter Typhoon - Jakub Fojtík Víceúčelový letoun Eurofighter s mezinárodním názvem v anglickém jazyce Typhoon a původněnazývaný EF2000, představuje nejsofistikovanější a také nejnákladnější evropský bojový typ. Jde onejvětší kooperační program, který navazoval na vývoj předešlých evropských modelů Tornado a Jaguar,které ukázaly že cesta sdílení nákladů a kapacit je v Evropě možná a může vést ke vzniku povedenétechniky s domácím i exportním potenciálem. Jenže vznik Eurofighteru spojený s úzkou spolupracíněkolika zemí se také promítal i do složitého vyjednávání finálních řešení. Politika hrála v jeho vzniku aslužbě větší roli než v případě jakýchkoliv jiných strojů. Avšak byl to právě přesah do politiky, coumožnilo výrazné zefektivnění evropské vojenské spolupráce a přispělo do značné míry i ke konsolidacievropského leteckého průmyslu. I přes všechny problémy a pomalé získávání klíčových schopností totižvznikl velmi účinný typ, který sklidil zájem i v zahraničí. A přesah jeho mezinárodní spolupráce umožnilprůmyslu zapojených zemí získat vývojové a výrobní zakázky na dobu tří desetiletí a stabilizovat takevropskou vývojovou a výrobní základnu do doby, než bude dokončen vývoj stroje šesté generace.Eurofighter vznikal v době kdy v USA již probíhala soutěž ATF na stroj páté generace, jejímž vítězem sestal F-22A Raptor, a díky tomu se Evropa dostala do technologického skluzu za USA. Vývoj páté generacevojenských letounů byl nad kapacitní, ekonomické i politické možnosti evropských zemí, a tak místovzniku evropského typu došlo k masovému zavádění amerických letounů F-35 do služby a ty se stalyprakticky archetypem moderního bojového letounu. Vyjma Velké Británie, která se po odchoduz Evropské unie rozhodla rozšířit svou vojensko-technologickou spolupráci s USA, se ale ostatní státyzapojené do projektu Eurofighter rozhodly využít nadčasovosti letounu řazeného ke generaci 4+ aprovozovat a pořizovat jej nadále současně se stroji F-35. Role Eurofighteru se proto v posledních verzíchnebude lišit od role F-15Ex v USA, neboť i letouny generace 4+ mají na trhu neustále své místo. S jejichprovozem se proto počítá za horizont roku 2060 a ve službě tedy budou půl století.Mnozí kritici letoun Eurofighter popisují jako technologicky či koncepčně překonaný a tedyzastaralý. Podobná vyjádření jsou ale spíše výsledkem neznalosti technických řešení použitých u letounu ataké neznalosti zadání. Eurofighter v mnoha ohledech v době zavádění do služby překonával praktickyjakoukoliv konkurenci na světě a v nemálo vlastnostech snese srovnání i se stroji páté generace, jakkolivjde o letoun s poníženou a nikoliv potlačenou zachytitelnosti radiolokátorem. Atributy strojů pátégenerace jako je například režim nadzvukového letu supercruise bez použití přídavného spalování či fúzesenzorických dat pro lepší situační přehled se již v době zadání nikterak nelišily od požadavků kladenýchna pátou generaci či je dokonce překonávaly. Bylo by proto chybou tento letoun považovat za překonaný,neboť jak ukázaly cvičné souboje se zahraničními letectvy, Eurofighter je schopen překonávat v mnohaohledech ruské i starší americké stroje. A hlavně, pokud by tento letoun nebyl dotažen do sériové podobya nedoznal by širokého zavedení do služby v Evropě, zdejší letecký průmysl by přišel o vývojovéschopnosti. Plány na nákup letounů ze zahraničí by totiž vedly k postupnému úpadku úrovně evropskéholeteckého průmyslu. Jen díky Eurofighteru může Evropa pomýšlet rovnou na dva projekty strojů šestégenerace, jakkoliv jejich vznik jistě nebude o nic jednodušší, než byl u typu Eurofighter.