Druhé město

Blázinecké - Jiří Staněk

Blázinecké - Jiří Staněk Nový rukopis Jiřího Staňka - s prozatímním pracovním názvem Blázinecké - není ani básnickou sbírkou v pravém slova smyslu. Svým nevelkým rozsahem, pouhých pětadvaceti textů, se mnohem spíše blíží k autorovým monotematickým cyklům (Kamenný úsměv, Jedenáct poct Tychonovi, Malé modlitby aj.), které jsou pro Staňka typické od prvopočátků jeho tvorby a které se vždy snažil samostatně realizovat jako bibliofilské tisky. Zde jsou společní jmenovatelé dva: časové vymezení krátkým úsekem (přelom července a srpna 2012) a místem jejich vzniku, Pražským psychiatrickým centrem v Bohnicích. Bylo-li by je možné charakterizovat, nejpříhodnějším příměrem by byly jakési "deníkové glosy", velmi volně parafrázující výseky dní a událostí, vážící se k nim. Z pětadvaceti básní pouhé dvě mají i titul. Oproti přesné dataci, jíž jsme byli svědky v Pornofilii, zde stačí jenom r á m c o v é vymezení, čas se míchá, je překrývaný, pozbývá své důležitosti i pevného ukotvování. Přesto je přítomen, (Maria´s Himmelfahrt, zítra Zuzany je, Vavřinec...), ritualizovaný a také s přesahy do minulosti, ten, kdo zná autorovy starší práce, zaznamená, že jsou citovány a varírovány. Oproti dřívějšku dochází k větší zahuštění významovosti, oproštění se od patosu, hlubší ponor do melancholického konstatování a hlavně větší příklon k tradičním básnickým figurám: rýmu, poměrně často výrazně znějícím až v samém závěru a podtrhujícím výpověď. Podobně krátké byly naposledy publikovány ve sbírce Mechanické orgasmy (1998) a lze bez nadsázky zkonstatovat, že máme možnost číst cosi "podobného" po čtrnácti letech.

Product names and technical specifications are provided by merchants. Always confirm the exact variant in the merchant’s checkout.